Titel

Von gespielten und nicht gespielten Stücken. Kulturtransfer zwischen Prag und Wien in den 30er Jahren

Autoren

Hilde Haider-Pregler,  Wien

Der zum Themenschwerpunkt "interkultureller Transfer" entstandene Beitrag behandelt die Hintergründe des durch ein Kulturabkommen zwischen Österreich und der Tschechoslovakei im Jänner 1936 initiierten erfolgreichen Burgtheater-Gastspieles, das am 19. Juni desselben Jahres am Neuen Deutschen Theater in Prag stattfand sowie in der Folge das Scheitern des "kulturpolitischen Hürdenlaufes" der Wiener Burgtheaterdirektion, dessen Ziel, im Rahmen des insgesamt 12 Premieren umfassenden Festpiel-Zyklus der folgenden Spielzeit Stimmen der Völker im Drama unter der Direktion von Hermann Röbbeling dem zeitgenössischen Drama der Tschechoslovakei eine "Stimme zu geben" letztlich niemals erreicht wurde.

Der Artikel steht in Korrespondenz zum Thema 'Kulturtransfer', mit folgenden Texten: Andreas Obrecht, Helga Mitterbauer und Bibliographie "Kulturtransfer".

O hraných a nehraných divadelních kusech. Kulturní transfer mezi Prahou a Vídní třicátých let
Příspěvek se zabývá dosud nepovšimnutými aspekty vztahů mezi Československem a Rakouskem, jimiž byly oficiální snahy o vzájemnou kulturní výměnu. Na příkladech je doloženo, jak byla oboustranná pozitivní snaha brzděna mezistátními politckými ohledy a citlivými tématy ze společné minulosti.
Autorka rekapituluje okolnosti pohostinského vystoupení vídeňského divadla Burgtheater v Novém německém divadle v Praze 19.06.1936, konaného pod záštitou oficiálních osobností obou stran. Původně mělo divaldo přivézt ze svého repertoáru konverzační hru českého dramatika Edmonad Konráda Das Nest (Kvočna), která předvádí tři generace emancipovaných žen v různých partnerských, manželských a rozdvodových situacích. Vídeňská úprava ovšem do díla podstatně zasáhla (respektovala silné postavení katolické církve v Rakousku, odstranila z děje svobodnou matku) a dramaturgický závěr byl nakonec zavržen z obavy před reakcí pražského publika. Burgtheater zvolil k hostování neutrální klasickou Hebbelovu tragédii Gyges und sein Ring.
Obsáhlá jednání se vedla kolem zastoupení české tvorby v cyklu Stimmen der Völker im Drama (Hlasy národů v dramatu), pořádaném ve Vídni od r. 1933. Do jednání se zapojili vyslanci Z. Fierlinger ve Vídni a F. Marek v Praze. Ukázalo se, že v řadě navrhovaných her, k nimž patřily mj. Hilbertů v Falkenštejn a Druhý břeh, Langerovy hry Jízdní hlídna a Velbloud uchem jehly, jsou sporná místa z hlediska "politické korektnosti": např. Falkenštejn in terpretuje některé momenty společných dějin z českeho hlediska, jež je pro Rakušany sporné. V Jízdní hlídce je jako samozřejmý přijat fakt, že Československé legie byly formovány ze zbéhů c.k. rakouské armády. Ač byla vyvinuta značná aktivita (Marek vyhotovil několik verzí překladu Falkenštejna, které retušovaly sporná místa), rozhodnutí nakonec nepaldo, politické překážky se ukázaly jako nepřekonatelné a české dramatické umění v cyklu nebylo zastoupeno.
S Langrovou Jízdní hlídkou přijelo mimo festival do Vídně pražské Vinohradské divaldo (01. a 02.04.1936, režie Jan Bor), přičemž tištěný program nadšeně přijatého představení se pečlivě vyhnul jakékoli zmínce o společné minulosti Čechů a Rakušanů.

pdf of article > Download Article
(PDF, 125 KB)
acrobat reader > Download Acrobat Reader
(Externes Download-Link)
CSS is validValid XHTML 1.0 TransitionalLevel Double-A conformance icon,
          W3C-WAI Web Content Accessibility Guidelines 1.0